Vznik Československa umožnil vývoj vysokého zemědělského i lesnického školství.
Počátky České zemědělské univerzity sahají do roku 1906, kdy byl zřízen zemědělský odbor při České vysoké škole technické (ČVŠT), děkanem nově vzniklého odboru se stal významný odborník profesor Julius Stoklasa. Právě události, které vyústily ve vznik nové republiky, umožnily rozvoj nový rozmach školy. V srpnu 1920 se tak odbor transformoval na samostatnou fakultu s názvem Vysoká škola zemědělského a lesnického inženýrství (VŠZLI), škola se tak skládala ze dvou odborů (Lesnický odbor vznikl samostatně na zemědělském v roce 1919).
Po vzniku Československa se podařila i řada dalších významných kroků. Jedním z nich bylo získání vlastního školního zemědělského závodu, 1. února 1921 tak přešly pod správu VŠZLI dvory Uhříněves a Netluky. Studenti tak získali 575 hektarů půdy, kde se mohli věnovat praktickým předmětům. K dispozici měli i vlastní mlékárnu, lihovar, mlýn, hřebčinec, drůbežárnu či ovocnou školku. Ve stejný rok pak byla založena Výzkumná stanice mlynářská pro obor chemie mlýnských surovina výrobků, v roce 1923 pak vznikla Laboratoř pro choroby a škůdce řepy cukrové. V roce 1929 přibyla Biologická stanice v Újezdě nad Lesy. Vlastní polesí získala škola až v roce 1934, kdy bylo zakoupeno polesí Jevany u Prahy o rozloze 4408 hektarů. Škola se významně rozrůstala, zatímco mezi lety 1906 až 1916 měla 24 pedagogů, ve školním roce 1939/1940 se už skládala z 26 vlastních ústavů a 9 výzkumných stanic.
Postupně vzrůstal i počet studentů a zájem o studium. Velký zájem nastal pochopitelně od školního roku 1918/1919, kdy se vrátili studenti, kteří přežili válku. Počet dosáhl maxima v roce 1921/1922, kdy VŠZLI absolvovalo v zimním semestru 257 studentů v zemědělském a 165 v lesnickém odboru.
Přelomový byl pak pro školu rok 1952, kdy byla vládním nařízením z dosavadní VŠZLI při ČVUT zřízena samostatná Vysoká škola zemědělská v Praze.
Další podrobnosti o historii univerzity objevíte tady.